Drahoslav Zeman

 

Čemu se ten člověk proti mně tak divoce směje? Směje se, něco nesrozumitelného říká, směje se, prská mi na papíry.

Držím je pevně, držím je velmi pevně, držím je nepustitelně. Ale proč? Aha, četl jsem mu z nich legrační scénku z mého připravovaného, ne, z mého hotového, ne, z mého téměř… Teď jsem se zamyslel, nebyla to umělecká pauza. Z mého komického seriálu pro film, televizi, knihu, rozhlas, divadlo, kabaret nebo nějaký web. Prostě tam, kde mě vezmou, kde se o mě budou zajímat.

Ten člověk se o mě ale vůbec nezajímá. Pořád se směje, i když jsem myslím už nějakou dobu nic neřekl. To je teda kámoš.

Jo, vlastně jo, je to kámoš. Slíbil jsem, že zaplatím hospodu, když si ode mě nechá přečíst pár scén, kolik vydrží. Teď nevím, jestli ještě drží, nebo už ne.

Zatím se přece držel. Dorazil pingl s pivečky, kámoš po nich vystartoval, já začal pít a číst, kámoš se smál a pil, já četl a pil, kámoš se smál a pil. Zdálo se mi, že po většinu textu jde se mnou. Tak to myslím umělci říkají: Publikum šlo se mnou.

A mně se také šlo dobře. Čtení toho textu jsem si užíval. Taky jsem to napsal já. Lepší přednes by tomu nikdo nedal. Kámoš se teď směje, pije, směje, pije. Asi se někde ztratil, protože já stále nečtu.

Nečtu, přemýšlím. Musím jít na záchod. Naštěstí kámoš nejde se mnou. Musím si od něj umělecky odpočinout. Když se vyprázdním, je to taková úleva, kterou nedá žádné umění na světě. A taky mi to dá osvícení. Už vím, že takhle si ověřovat vtipnost svých textů nemůžu.

Nemůžu, nemůžu. Varianta Zkouška hospodou jeden na jednoho padá.

Kámoš teď také upadl.

**

Podvarianta Zkouška čtením v hospodě více lidem najednou také nevyšla. Všichni tehdy pořád chrchlali, najednou kolektivně nachcípaní a k tomu měli splávek, jaký jsem u nich na svůj účet ještě neviděl.

A jejich závěrečné doporučení  - Strč už si to… - jsem raději v praktické rovině nevyužil. Stejně jsem už umělecky věděl, že jsem jinde, než oni.

**

Zkouška posláním do redakcí se částečně osvědčila. Nejzdařilejší kousky a nápady z mé nabídky byly vybrány a bylo fajn je slyšet z nejlepších úst nebo vidět vytištěné. I když pod mým jménem by to bylo ještě lepší.

**

Zkouška časem. Už kolikrát se stalo, že současníci nepochopili mistra mezi sebou. Až sto, dvě stě let vyzdvihlo jeho génia naplno. Nikdo dnes jeho tvorbu nezná, ale všichni vědí, že to byl přece génius a mistr.

Ale nechci čekat tak dlouho na pečeť kvality. Navíc s rizikem, že se vkus publika posune zase jinam. Dnes ty staré komické scény moc nezabírají. Zabírají jen povídačky o divných věcech, třeba, že si jeden dědek pořád hlídá své peníze. Ale to je fakt divný. Neřekl jsem hustý, protože to je fakt divný.

**

A teď se ještě musím jít podívat ven, kam až mezitím vystoupala korektnost. Některé spodní čtvrti humoru už úplně zaplavila. Nikdo tam nesmí chodit a policajti tam hlídají proti rabování nebo zachraňování. A ten historický humor, který se neutopí, pak skončí v muzeu, ve zvláštních nepřístupných fondech.

Taková škoda.

A teď se ještě musím jít podívat ven, kam až mezitím klesla úroveň publika. Za pár let napíšu jen Krk a škrk, Ble–le–ble a budu mít úspěch největší. Už jsem na to připraven. Opráším pár svých věcí z puberty a doplním je hustoslovy, která budou zrovna v běhu. A široké seriálové vrstvy se po mně oblíznou.

Ale zatím ne, dnes mám přece ještě šanci prodat něco vyššího.

**

Zkouška ženami či ženou – pst, něco vám svěřím, nemají takový smysl pro humor jako my muži, ale dnes už se to nesmí říkat, tak jen šepity šept. Škoda, že nemám manželku, která by nemohla před testováním utéct. Ale co, to nevadí. Stejně by ještě mohla tvrdit, že to předčítání bylo domácí duševní násilí přes její zjevný nesouhlas. A to by mi dalo pořádnou práci dokázat, že nejdříve přece říkala Ano-Ano, když by u soudu tvrdila řečí Marťanů, že Ne znamená Ne.

**

Zkouška testovacím týmem. I ti největší mistři humoru testovali své komedie na vybraném publiku. A podle ohlasů upravovali.

Takže testovací tým. Vlastně proč ne? To jste vy, vy jste ten tým.

Važte si toho, nic vám za to nedám.

Tak se rychle připravte, ať se vám to lépe snáší. Ale nikam neodbíhejte, stejně vás chytím. Chytím vás svým umění, tak to umělci říkají, ne?

Hej, dávejte pozor, nebo si dejte pozor.

Pozor, začínám.

Každý fotbalový šampionát může způsobit, že vás napadnou divné otázky. Vtrhnou na hrací plochu vašeho mozku, aby tam exhibovaly – vy se ale chcete dál v klídku dívat na televizi.

A protože vítězství přeje připraveným, jak už kdysi říkal jeden slavný fotbalista, připravili jsme pro vás 45 tréninkových otázek různého stupně obtížnosti + 3 nastavené. Nemusíte se jich obávat, nemají logiku.

Čím rychleji se na ně naučíte odpovídat: „Tak určitě bez komentáře,“ tím dříve se můžete vrátit na gauč, k pivíčku a k druhé půli svého mače. Budete připraveni na všechny otázky, které vás u fotbalu napadnou.

Pozor, utkání právě započalo. 

 

1. Při národní hymně zpíváte, žvýkáte nebo zíváte?

2. Domníváte se, že šampionát musí mít něco společného se šampaňským?

3. Víte, kolik hráčů najednou může hrát roli kapitána?

4. Hrajete v životě ligu mistrů, první ligu, krajský přebor nebo IV. třídu?

5. Vzpomenete si (bez dívání), čí dres právě nosíte?

6. Jsou vaše zápasy většinou přáteláky nebo utkání pravdy?

7. Když podesáté vysoko přestřelíte bránu, volají na vás Jelito, Kopyto nebo Platíš to?

8. Zahříváte nejčastěji lavičku, Janičku nebo Lavičku?

9. Domluvíte se? Znáte jazyky, kterými mluví trenér, spoluhráči, protihráči, rozhodčí a novináři?

10. Jsou doktoři vaši příležitostní známí nebo celoživotní partneři?

11. Kterou nohu, ruku, ucho, oko máte silnější?

12. Máte spíše dvojité plíce nebo dvojitou bradu?

13. Nejčastěji se při zápase křižujete, modlíte nebo rouháte?

14. Myslíte si, že ten, kdo upozorní na někoho v ofsajdu, musí být  whistleblower?

15. Sbíráte karty, tituly nebo modelky?

16. Křičíte Faul tak hlasitě a zoufale, že se pravidelně dostáváte do Top 5 největších křivd?

17. Umíte už simulovat natolik dobře, že zahrajete každé zranění, co je na těle možné?

18. Opravdu používáte nejlepší gel na vlasy? Neutekli vám v tom soupeři?

19. Nezapomněli jste si dát potetovat všechna místa, neprosvítá vám někde bílá kůže?

20. Na zadku máte vytetováno Fotbal vítězí, Pravda vítězí nebo I love Barča Barca?

21. Víte, jak tvrdé máte lokte a jak je neviditelně používat?

22. Když vás někdo srazí, podáte mu ruku, nastavíte mu druhou tvář nebo ho za minutu dohrajete?

23. Zlepšujete stále svoji kopací techniku: už jste dnes někoho nakopli nebo vykopli?

24. Domníváte se, že křivé nohy přinášejí křivé myšlenky?

25. Nejčastěji hrajete hlavou, nohama, srdcem, rukou nebo nějakým jiným orgánem?

26. Znáte nějakou větší radost, než se svlékat na pracovišti?

27. Co bylo dříve: míč nebo fotbal, peníze nebo přestupy, karty nebo rozhodčí?

28. Vystřelili jste už v životě na soupeřovu bránu, nebo se jen bráníte?

29. Komu se z charitativních důvodů chystáte dát kopačky? 

29. Chytáte protihráče častěji za dres nebo za slovo?

(Ano, uspěli jste v testu pozornosti, jedno číslo a dvě otázky. Při některých testech může být po jednom čísle otázek ještě více)

30. Křiknete si, když chcete poslat pas a ukážete do kterého zahraničního klubu?

31. Vracíte se rychle dozadu k sobě, když vpředu zahodíte příležitost?

32. Na jakou přezdívku nejlépe slyšíte? Malý Piňďa, Velký Piňďa nebo Piňďa?

33. Potkali jste se dnes s formou a obsahem?

34. Už jste někdy ukazovali vašim fanouškům, že jsou také jedničky?

35. Dokážete najít v hledišti toho dvanáctého hráče?

36. Umíte kopat rohy, obloučky, padáčky, pravé úhly nebo nejčastěji kopete do zdí?

37. Na křídle raději běháte nebo létáte?

38. Máte právě teď ruce u těla, v bok, za zády, nad hlavou nebo na protihráči?

39. Co vás nejlépe nakopne: soupeř, rozhodčí, diváci nebo vy sám? A kam?

40. Makáte celých 90+ minut nebo jen 8,5 hodiny?

41. Věříte, že na světě existují ještě jiné obrazce než zelené obdélníky?

42. Měli jste někdy rádi vlastence?

43. Když dáte gól do šatny, nezapomenete ho tam pak?

44. Střídáte, protože vám došly síly, nebo máte po utkání domluvený mejdan na hotelu?

45. Po skončení většiny svých zápasů byste se nejraději podepsali, upsali nebo odepsali?

 

+3

Chcete svoji hráčskou kariéru ukončit v normální hrací době, prodlužovat nebo počítáte s rozstřelem?

Brali byste raději zlatou kopačku nebo zlatý padák?

Až ukončíte kariéru, nebudete chodit po zeleném trávníku a červeném koberci s černým svědomím?

Myslíte si, že z vás bude dobrý trenér, hráčský agent, komentátor, pisálek nebo legenda?

(Ano, uspěli jste v testu pozornosti, rozhodčí nastavil víc, než bylo na tabuli)

 

Tak a dost. Stejně jako do žádného týmu na světě se ani sem nedostaly všechny skvělé otázky. Trenérova nominace překvapila, některé nejlepší zůstaly doma.

 

Teď chvilka na přestávku.

Skočte si na záchod, ať pak necouráte.  

Konec, vašich 15 minut slávy právě uplynulo.

 

Slyšíte píšťalku?

Tak už naskočte do utkání.

Jinak vám ten vlak ujede.

Ahoj, ne, nerušíš, povídej… no teda… jdu na ně.

Tak jsem se právě dozvěděla, že mi ukradli mojí Škrábu. Že moje kočička milovaná je na nějaký jiný, úplně cizí internetový stránce.

Co ty lidi všechno neukradnou. Auta, kola, prý taky vtipy. Copak auta a kola, to si někdo normálně koupil v obchodě a vtipy stejně hned zapomenu. Ale fotku mojí Škrábiny. Tu mi ukradli přímo z mýho srdce. Neskutečný.

Kdyby napsali, odkud je to ukradený, mají u mě polehčující okolnost a možná malé pochopení. Pak možná. No, třeba je ta jejich stránka hodně sledovaná a… a přitáhne mi nový fanoušky. Vždyť mám tisíce koček. Lízu, Rézu, no to bych dlouho povídala. A než mi zapózovaly, tolik času jsem s tím strávila. Pak bych jim mohla dát svolení i zadarmo.

Ale proč okradli zrovna mě?

Ani jsem nevěděla, že jsem tak známá. Že se o mé stránce tolik ví. A to jsem si o sobě vždycky myslela, že jsem jen průměrná kočičí fotografka, žádná špička. A najednou hele.

Jsem lepší, než jsem si myslela. Ten zloděj mi úplně otevřel oči. Budu teď žádat větší peníze za reklamu, za to, že se někde objevím. Jsem prostě dobrá. Jsem…až se to stydím říct… asi jsem celebrita.

Tak se mi to povedlo. Proniknout do světa celebrit. Jasně, že jsem o nich říkala, že jsou hloupý a pozlátkový, ale ne všechny. Všechny jsou jen bohatý. Bohatý. BOHATÝ. To zní. Budu si to muset říkat víckrát a přitáhnout tak další peníze. Podívám se ještě jednou, o čem vlastně je, ten zákon přitažlivosti. Nikdy jsem to nepochopila.

Takže vlastně okradli novou celebritu a okradli mě o Škrábu. Tu mám nejradši. Ale když budou peníze, velký peníze, vydržím to a obejdu se i bez Škráby. Ona tam teda u mě bude, ale taky bude jinde, víte, jak to myslím.

Tak se podívám, jak mě okradli. Kam tu fotku dali. Jestli taky udělali ze Škráby slavnou holku jako já.

Kliky, klik. A jsem tu.

No, počkat.

Vždyť to není moje Škrába. To je úplně... Trochu podoby možná, ale to je jen pro toho, kdo se v tom nevyzná. Takovou kočku jsem nikdy nemohla vyfotit. To by mi srdce nevzalo.  

Takže mě teda neokradli. Tak proč se cítím okradená? Vždyť jsem celebrita.

Ale teď vlastně…

Ale ano, okradli mě. Není to trestné okrást mě o pocit, že jsem celebrita?

To je tak smutný, každýho už pořádně okradli, jenom mě ne. Některý celebrity si prý za to musej ještě platit. Kolik se asi platí za okradení sebe.

Radši se projedu na kole, ať ze sebe všechno vyšlapu.

…

Kde je mý kolo?

Ukradli ho, ukradli ho. Krást kolo, to je něco tak obyčejnýho, tak sprostě obyčejnýho.

To se může stát jenom mně. Místo aby přišel pořádnej zloděj a ukradl mou fotku z mýho srdce, tak přijde tahle obyčejná nula a já už si nemůžu ani zašlapat.

Styďte se, kde já teď mám shánět pořádnýho zloděje,

Vraťte mi mýho nejlepšího zloděje!