Tak jsme oslavili 2500 dílů. Bylo to, je to…

 

 

… trochu v bílé mlze. I na monitoru.

 

A co teď?

Začni.

Já?

 

Ne, to je důležitější!

Ne, ne, tohle je důležitější!! 

Tak se shodnem? 

Že se neshodnem?   

 

Vysvětlíme:  

Bětka se chtěla bavit o B-věcech v našich společných dílech/příbězích.

Autor chtěl mluvit o A-věcech.

Ale neshodli jsme se, které z nich jsou áčkové a které béčkové. A tak to necháme na vás… Céčkách. 

Ops. To nebyl dobrý vtip.

Tak lépe: Na vás Č, jako čtenářích.  

 

Pojďme radši dál. 

Ano, tak dál. 

Ale to už je dneska vlastně všechno. 

Aha.

 

Takže mezi námi domluveno? 

Domluveno! 

….  

Proč nic neříkáš? 

Vždyť je domluveno. 

Nerozumím… 

Když je domluveno, tak se mlčí. 

... 

Mlčíš, nebo nemáš co říct? 

Dobře. Domluveno. 

 

Už mlčíš?  

Mlčíme. 

Konečně shoda. 

Domluvená! 

Domluveno! 

Pssssst.

Aha, tak tedy… tady pssst! 

Psssst! Psssst!    

 

 

Vaši 

Bětka a Autor

Tak jsme       slavili      2400                 příběhů.

 

Ne, mezery nejsou výsledkem divokosti oslav.

 

Ale soubojem s Vedrem. Píšeme ho už s velkým V. Chceme s ním být totiž zadobře při naší Tvorbě.

(a jsme si dovolili, vždyť nás už znáte, psát u naší Tvorby také velké T)

 

Takže k tomu Vedru.

Tedy k té Tvorbě.

A ještě přesněji: k Tvorbě ve Vedru.

No, zatím nic moc.

 

 

Pozor, už je tu horká myšlenka: Tvorbou našich příběhů bychom vás chtěli rozpálit. Smíchem, vztekem,       smíchem, vzte- to stačí, nebo se nám to s tím vztekem opravdu podaří. A nevíme, jestli bychom to pak smíchem vyžehlili.  

               Tak asi ne, ve Vedru se prý žehlit nemá. 

Uf, to jsme se ale zpotili, než jsme tohle vypotili.

 

 

To bude všechno tím vedrem.

Ano, je to nutné. Začínáme už raději ochlazovat. Takže jedině s malým v.

 

 

 

Když tak tedy zhodnotíme naši dnešní tvorbu, chladíme, chladíme, je to spíše tvorba nebo už vorba.

 

 

Ale to už jsme se dostali. Přímo

 

 

 

Aha, ještě rychle vzkaz na závěr.

Mějte se teplotně přiměřeně.

 

 

 

vaši

autor a bětka (no jo, dneska jsme byli takhle malí)

Slavili jsme 2300 dílů.

 

Další stovku dílů bereme jako dobrý krok pro nás, i když téměř neviditelný pro lidstvo. Bavilo nás to, měli jsme pocit tvorby něčeho nového a nového a nového a nového a

 

Aha, tak dál.

 

Jasně, mám pokračovat. To je výhoda našich krátkých stripů. Jeden den tu je jeden, druhý den druhý tu je

 

Aha.

 

Někdy povrchní, jindy hlubší, někdy ve vzduchu, jindy na zemi, občas poezie, občas próza či póza

 

Aha.

 

Chceme být různorodí, pestří, zábavní, veselí, satiričtí, nebojácní, uvolnění, snílkovští

 

Aha, tak dál.

 

Jak dál? Už všechno zaznělo.

 

A-ha?!

 

Jo aha: tady už všechno zaznělo a příště snad ještě zase zazní.

 

Tak aha.

 

??? Co?

 

Tak aha.

 

Jo aha. Tak ahoj.

 

Ahoj.

 

 

Vaši

 

Autor a Bětka