Vyruší vás, když zakopáváte mrtvolu v lese. Vyruší vás, když vykopáváte poklad na zahradě. Vyruší vás, když se věnujete venkovním milostným hrám.

Ke svému rušivému poslání jsou připraveni v hluboké noci, brzo k ránu a někteří dokonce i v pravé poledne.

Vyskytují se v jakémkoliv věku a za každého počasí.

Mohli by být špiony, zabíječi všeho druhu nebo soukromými detektivy.

Ale oni jsou tak obyčejní, že by jim další roli nikdo ani nesvěřil, ani neuvěřil.

Jsou to ryzí amatéři, protože profesionály do svých řad nepouštějí.

Prostě tu jsou. Jako div světa.

Ruší vás v anonymitě vašeho plynutí. Když si jich všimnete, bývá už pozdě. Je však nemožné zpozorovat je dříve, než oni zpozorují vás.

Často je však ani nevidíte. Když je vidíte, nevnímáte je. Když je vnímáte, bývá už na všechno pozdě.

Často se také shlukují. A čím je jich víc, tím jsou pro okolní svět nenápadnější. Divné, ale pravdivé.

Nemůžete proti nim zakročit. Nemůžete je vystrašit, ať si chodí svou vlastní cestou. Vlastní, ale jinou, než je ta vaše. Spoléhají totiž na velmi hlasitou ochranu.

Pro vás mají jen jednu podobu, ale prý se od sebe hodně liší. Už jste slyšeli, že mají svůj časopis. Svá témata k tlumenému hovoru. Svá znamení, když se setkávají či jen míjejí. Prý mají svá pravidelné místa a stezky i tajemné rituály.

Jsou to také sběrači, ale houby to nejsou, co sbírají.

Buďte opatrní, protože můžete spadnout do jejich soukolí. Nejdříve třeba jen náhodou a příležitostně. Pak častěji. Pozor na to. Těžko se z toho vylézá, těžko prchá, těžko se zbavíte svého nového stínu. Můžete se do toho dostat i na doživotí.

Možná k nim už dokonce sami patříte a jen tady zjišťujete, jak vás vidí okolní svět. Svět, který se stále zmenšuje a je si vědom své slábnoucí pozice. Svět, který je na vás zlý a stále kontroluje, jestli umíte uklízet a jestli nemáte moc dlouhé vedení.

Ale třeba jste ještě zatím nezávislý jedinec.

A nepatříte k nim.

Určitě je však znáte.

Mají jen jedno označení.

Pejskaři.

Seďte a koukejte.

Tedy, měli byste sedět a koukat. Z úcty k vašemu času. Jeho kvalitě, ne kvantitě. Jasně, že byste mohli při tom zvládnout spoustu dalších věcí. Telefonovat, nakupovat po internetu, chatovat. Ale to by vaši pozornost snižovalo a snižovalo, až byste z té komedie neměli nic.

Lautr ani hovno.

Promiňte, to byl jen rádoby vtipný ostřič vaší pozornosti. Slabá ozvěna šrapnelu.

Zpátky ke komedii. Jiný typ filmu tady neřešíme.

Takže komedie. Filmová, ale i jiná. Televizní, webová.

Sedíte a koukáte.

Nebo aspoň koukáte.

A jsme u jádra. Komedie a její druhy.

I.

Tato komedie je tak úžasná, že jen sedíte a koukáte… a užíváte si. Tady škoda slov, tedy rozumu. Tady stačí jen pocit. Slastný pocit. Ke kterému se budete rádi vracet.

II.

Komedie je slušná, byť pozorujete lehčí rušivé pocity či nesrovnalosti. Možná někdo z herců přehrává. Možná vám nesedí něco na tématu. Možná to nemá happyend.

Není to dokonalé, ale i vy se snažíte, abyste se dobře pobavili. A pobavili jste se. Obličejové svaly se procvičily, tělo i duše pookřály.

Když si na tuto komedii vzpomenete, bude zlátnout a pocit se zlepšovat, vybavíte si scény nejlepší. Budete se k ní také vracet.

III.

Průměrná komedie. Buď drží linku---------- v průměru nebo létá nahoru dolů VV, aby pocitově také držela linku----------.

Ale co při tom dělat? Třeba si vybírat nejlepší momenty, jak rozinky z koláče, třešničky na zmatlaném dortu či škvarky v hoře sádle. Vybíráte si, čemu se zasmějete, i kdybyste se měli do toho trochu nutit. Přišli jste přece na komedii, tak se snažíte. Ano, říkali vám: Do smíchu se nenuť, ale takhle rada přece nemusí platit vždy a všude. Tohle může být taková hezká, příjemná, veselá výjimka.

 

IV.

Tak tahle komedie je tak špatná, ať může být dobrá – ale pro někoho jiného. Cítíte, že plujete úplně jinde než tvůrce. Jste asi méně/více opilí. Jste více/méně jinak staří/mladí. Jste z města/ z venkova a tyhle intelektuálštiny/prosťáčkoviny vám nesedí.

Bohužel ani nemůžete říct: Taková blbost, ale milá.

Chtěli byste se zvednout a dělat cokoliv jiného, ale jen nevěřícně zíráte. Je to vůbec možné?

V.

Cítíte trapno. Za tvůrce, za herce, za námět, za dialogy, za sebe, že se na to vůbec – dobrovolně – díváte.

Pryč, pryč, ten pocit sílí. Ještě více než u IV.

Ještě pořád hodně prohráváte, ale už jste blízko vítězství. Aniž o tom víte.

Napadne vás:

To bych udělal/-la lépe. To bych i já vymyslel/-la lépe. Zrežíroval. Připsala jiné postavy, některé vymázla. Dal bych hercům záhlavec, aby nepřehrávali podle svých slavných postav ze seriálů. Aby se jen tupě neusmívali, aby nespoléhaly jen na své vnady.

To bych přece zvládl/-la i já.

BINGO. BINGO. BINGO.

A v tomhle nejnižším bodě zmaru a nevtipné prohry jste právě vy na začátku cesty k vítězství.

Máte obrovskou šanci.

Doposud jste totiž byli jen… doposud jste se jen bavili… byli jste jen přijímači.

Brali jste a pohlcovali. Ale nic jste nevydávali. Nic jste nepředávali, natož přidávali.

Nebyli jste Tvůrci.

A teď se díky nejslabším tvůrcům a jejich nepodělkům máte možnost stát Tvůrci.

Dotvořit vtip.

Domyslet historku.

Dotáhnout mail, slogan, SMS.

A na těchto základech… Vymyslet něco do své práce. Vymyslet něco do svého života. A předat to všechno dál.

A když tohle zasadíte do vhodné půdy a staráte se o to, mohou vám z toho vyrůst třeba vaše vlastní povídky, scény, skeče, stripy-komiksy, sitkomy, tv komedie, nebo přímo seriály a filmy.

Vždy s vaším vtipem, moudrem, úsměvem. Vaše komedie.

A až tohle budete dělat, budete také potřebovat vědět, jak zvládat, když ostatní „právě tráví“ vaše dílo a vy jste u toho.

 

I.

Můžete se usmívat, tvářit pobaveně a záhadně, děkovat tomu a téhle. Je to vlastně jedno. Můžete cokoliv, protože když jste stvořili dílo této kategorie, je vám vše odpuštěno.

II-III-IV.

Učte se, naslouchejte jiným, ale neztrácejte sebe. Těch odstínů uznání nebo nepochopení může být tolik, tolik, tolik, tolik, tolik. A ještě tolik.

V.

Ach jo. Už víte, že jste skončili právě tady.

Tak tedy – vraťte se na tvůrčí začátek sebe sama a začtěte se do rad, jak zvládnout komedii.

Seďte a koukejte. Tedy, měli byste sedět a koukat…

P. S.

Ti nejlepší se nedají dotvořit. Ti se dají jen vykrást. Parodovat. Citovat. Odkazovat. Rozebírat. Zbožňovat.  Ale to není nic pro vás. Vy jste Tvůrci.

 

Jo, moje soukromí? 

Nic vám neřeknu. Koukat se do cizích životů můžete uvědomělým občanům.

Moje myšlenky, názory a přání, soudy a kritiky, postoje a hodnoty? Zapomeňte.

Vlastní soukromí. Hm. Mnozí lidé se ho tak báli, že se ho dobrovolně vzdali.  Já ne. Cizí soukromí. Hm. Mnozí lidé o něj tak stojí, že se do něj pravidelně vydávají slídit. Já ne.

Ale vy tak hezky prosíte.

Když kliknete zde, dozvíte se o mně všechno.

Nefunguje to? To víte, že ne.  Svoji kůži neprodám. Své 13. komnaty, své 1. komnaty, své 5. komnaty se nevzdám. A to číslování je také na mně. A vůbec, co je vám do mého soukromí?

Stačil mi už ten divoký vývoj. Rodný list, Zdravotní karty, Testy způsobilosti, Dotazníky, Prověrky, Úřední záznamy, Občanské průkazy, Přihlášky, Podání vysvětlení, Oddací listy, Platební karty, Věrnostní karty, Průkazky, Úmrtní list – ten jsem jim vrátil nevyplněný, prý omyl. Výstupní list.

A pak se to ještě zrychlilo.

Sledování polohy, Výpisy hovorů z mobilů, Záznamy z kamer, První čip, Kontrola mé osobnosti, Přesměrování mozkových vln v souladu s evropskou směrnicí o konání dobra, společně proti nenávisti, Kontrola, Uložení postpeněžních zdrojů do povinného společně rozvojového bezhotovostního vzdělávacího fondu – nebo tak nějak, Přemístění přechodné do občansky vhodnějšího území, Přesměrování mozkových vln v souladu s výsledky slavnostně posledních voleb, Kontrola, Druhý, třetí a čtvrtý čip, Poukazy na vybranou tělesnou a duševní zábavu, Pravidelné aktualizace čipů, Uzemnění trvalé v areálu odpovídajícímu názorovým abnormalitám, Kontrola, Omezení mozkových vln v souladu s výnosem Velké předsedkyně celosvětové komise, sekce Evropa, Kontrola, Unijní úmrtní list – ten jsem jim vrátil nevyplněný, prý to nebyl omyl, ale preventivní příprava na uvolnění místa, Kontrola, Snížení výživových látek, Kontrola, Pitva při vědomí – nepodepsal jsem Souhlas k provedení, Kontrola, Pitva bez vědomí – nepodepsal jsem Závěry z provedení, Vyšetření, Vyšetření, Vyšetření.

Co jsem to…

Aha, ať ty slídily dál děsí, že si udržuji své soukromí. Ale do něho se nedostanou. Možná už pochopili, že na mě nevyzrají. Dokonce už přestali otravovat. Až teď vy. Ale s vámi se snadno vypořádám. Na mě si nepřijdete.

A teď mě omluvte. Sbohem. Promiňte, promiňte, nechtěl jsem vás urazit. Mám to popletené, ale už se to víckrát nestane. Sunií, samozřejmě.

…

Jdu si teď upřímně a otevřeně popovídat s ptáčkem, co tu tajně lítá. Je to němá tvář, nikomu nic neprozradí. Má chudák jen jedno oko, ale skvěle mi rozumí. Umí i štěbetat přírodní zvuky, které mám rád. Ještě, že Příroda se tu smí.  Je to nějaký nový druh. Není to drozd, ale tak nějak. Jo, dron.