Nevím, jak se to stalo, ale ze skříně vypadlo Novoroční předsevzetí.

Jako ten příslovečný kostlivec.

Z nového roku je za chvíli polovina pryč a z Novoročního předsevzetí je …vlastně není nic pryč. Vše tu zůstalo černé na bílém. Neodškrtnuto, nesplněno.

Požádat o zvýšení platu! Zhubnout! Učit se angličtinu! Zašlápnout poslední cigaretu…

Stačí, raději dál nečíst.

Bude to strašit až do konce roku jako ten zatracený kostlivec.

Bude to strašit až do konce roku jako ten zatracený kostlivec?

Bude to strašit až do konce roku jako ten mizerný kostlivec??

Ne!

Udělat s tím krátký proces.

Rozstříhat. Zahodit.

Novoroční.

Šmik.

předsevzetí.

Šmik.

A takové to byly dobré nápady.

Zahodit.

Zahodit?

Proč vlastně, když se příště budou opakovat podobně?

Ale to je někdy příště. Kdy je vlastně příště? Příště je prostě příště.

Nemůže být příště dřív?

Vždyť je tolik skvělých příštích příležitostí.

Hned po mých narozeninách.

Hned po mém svátku.

Hned od poloviny roku.

Hned od příštího měsíce.

Hned od příštího týdne.

To hned je mnohem horší než příště.

Hned chce všechno hned.

Třeba hned od zítřka?

Třeba hned ode dneška?

Třeba je také zrádné slovo.

Třeba je třeba hned teď.

Dost, dost, ústup.

Hned teď vyhrálo.

Z malého p udělat velké P.

Takže Předsevzetí, od teď.

A pěkně připevnit viditelně na ledničku, žádná skříň.

Z ledničky ten kostlivec může jen spadnout.

Ale nikdy nevyskočí.

Pro jistotu ho připíchnout dvěma magnety. Hezky barevnými.

To by bylo, aby tam Předsevzetí nevydrželo až do Novoročního předsevzetí.