Drahoslav Zeman

 

Čemu se ten člověk proti mně tak divoce směje? Směje se, něco nesrozumitelného říká, směje se, prská mi na papíry.

Držím je pevně, držím je velmi pevně, držím je nepustitelně. Ale proč? Aha, četl jsem mu z nich legrační scénku z mého připravovaného, ne, z mého hotového, ne, z mého téměř… Teď jsem se zamyslel, nebyla to umělecká pauza. Z mého komického seriálu pro film, televizi, knihu, rozhlas, divadlo, kabaret nebo nějaký web. Prostě tam, kde mě vezmou, kde se o mě budou zajímat.

Ten člověk se o mě ale vůbec nezajímá. Pořád se směje, i když jsem myslím už nějakou dobu nic neřekl. To je teda kámoš.

Jo, vlastně jo, je to kámoš. Slíbil jsem, že zaplatím hospodu, když si ode mě nechá přečíst pár scén, kolik vydrží. Teď nevím, jestli ještě drží, nebo už ne.

Zatím se přece držel. Dorazil pingl s pivečky, kámoš po nich vystartoval, já začal pít a číst, kámoš se smál a pil, já četl a pil, kámoš se smál a pil. Zdálo se mi, že po většinu textu jde se mnou. Tak to myslím umělci říkají: Publikum šlo se mnou.

A mně se také šlo dobře. Čtení toho textu jsem si užíval. Taky jsem to napsal já. Lepší přednes by tomu nikdo nedal. Kámoš se teď směje, pije, směje, pije. Asi se někde ztratil, protože já stále nečtu.

Nečtu, přemýšlím. Musím jít na záchod. Naštěstí kámoš nejde se mnou. Musím si od něj umělecky odpočinout. Když se vyprázdním, je to taková úleva, kterou nedá žádné umění na světě. A taky mi to dá osvícení. Už vím, že takhle si ověřovat vtipnost svých textů nemůžu.

Nemůžu, nemůžu. Varianta Zkouška hospodou jeden na jednoho padá.

Kámoš teď také upadl.

**

Podvarianta Zkouška čtením v hospodě více lidem najednou také nevyšla. Všichni tehdy pořád chrchlali, najednou kolektivně nachcípaní a k tomu měli splávek, jaký jsem u nich na svůj účet ještě neviděl.

A jejich závěrečné doporučení  - Strč už si to… - jsem raději v praktické rovině nevyužil. Stejně jsem už umělecky věděl, že jsem jinde, než oni.

**

Zkouška posláním do redakcí se částečně osvědčila. Nejzdařilejší kousky a nápady z mé nabídky byly vybrány a bylo fajn je slyšet z nejlepších úst nebo vidět vytištěné. I když pod mým jménem by to bylo ještě lepší.

**

Zkouška časem. Už kolikrát se stalo, že současníci nepochopili mistra mezi sebou. Až sto, dvě stě let vyzdvihlo jeho génia naplno. Nikdo dnes jeho tvorbu nezná, ale všichni vědí, že to byl přece génius a mistr.

Ale nechci čekat tak dlouho na pečeť kvality. Navíc s rizikem, že se vkus publika posune zase jinam. Dnes ty staré komické scény moc nezabírají. Zabírají jen povídačky o divných věcech, třeba, že si jeden dědek pořád hlídá své peníze. Ale to je fakt divný. Neřekl jsem hustý, protože to je fakt divný.

**

A teď se ještě musím jít podívat ven, kam až mezitím vystoupala korektnost. Některé spodní čtvrti humoru už úplně zaplavila. Nikdo tam nesmí chodit a policajti tam hlídají proti rabování nebo zachraňování. A ten historický humor, který se neutopí, pak skončí v muzeu, ve zvláštních nepřístupných fondech.

Taková škoda.

A teď se ještě musím jít podívat ven, kam až mezitím klesla úroveň publika. Za pár let napíšu jen Krk a škrk, Ble–le–ble a budu mít úspěch největší. Už jsem na to připraven. Opráším pár svých věcí z puberty a doplním je hustoslovy, která budou zrovna v běhu. A široké seriálové vrstvy se po mně oblíznou.

Ale zatím ne, dnes mám přece ještě šanci prodat něco vyššího.

**

Zkouška ženami či ženou – pst, něco vám svěřím, nemají takový smysl pro humor jako my muži, ale dnes už se to nesmí říkat, tak jen šepity šept. Škoda, že nemám manželku, která by nemohla před testováním utéct. Ale co, to nevadí. Stejně by ještě mohla tvrdit, že to předčítání bylo domácí duševní násilí přes její zjevný nesouhlas. A to by mi dalo pořádnou práci dokázat, že nejdříve přece říkala Ano-Ano, když by u soudu tvrdila řečí Marťanů, že Ne znamená Ne.

**

Zkouška testovacím týmem. I ti největší mistři humoru testovali své komedie na vybraném publiku. A podle ohlasů upravovali.

Takže testovací tým. Vlastně proč ne? To jste vy, vy jste ten tým.

Važte si toho, nic vám za to nedám.

Tak se rychle připravte, ať se vám to lépe snáší. Ale nikam neodbíhejte, stejně vás chytím. Chytím vás svým umění, tak to umělci říkají, ne?

Hej, dávejte pozor, nebo si dejte pozor.

Pozor, začínám.