Ahoj, ne, nerušíš, povídej… no teda… jdu na ně.

Tak jsem se právě dozvěděla, že mi ukradli mojí Škrábu. Že moje kočička milovaná je na nějaký jiný, úplně cizí internetový stránce.

Co ty lidi všechno neukradnou. Auta, kola, prý taky vtipy. Copak auta a kola, to si někdo normálně koupil v obchodě a vtipy stejně hned zapomenu. Ale fotku mojí Škrábiny. Tu mi ukradli přímo z mýho srdce. Neskutečný.

Kdyby napsali, odkud je to ukradený, mají u mě polehčující okolnost a možná malé pochopení. Pak možná. No, třeba je ta jejich stránka hodně sledovaná a… a přitáhne mi nový fanoušky. Vždyť mám tisíce koček. Lízu, Rézu, no to bych dlouho povídala. A než mi zapózovaly, tolik času jsem s tím strávila. Pak bych jim mohla dát svolení i zadarmo.

Ale proč okradli zrovna mě?

Ani jsem nevěděla, že jsem tak známá. Že se o mé stránce tolik ví. A to jsem si o sobě vždycky myslela, že jsem jen průměrná kočičí fotografka, žádná špička. A najednou hele.

Jsem lepší, než jsem si myslela. Ten zloděj mi úplně otevřel oči. Budu teď žádat větší peníze za reklamu, za to, že se někde objevím. Jsem prostě dobrá. Jsem…až se to stydím říct… asi jsem celebrita.

Tak se mi to povedlo. Proniknout do světa celebrit. Jasně, že jsem o nich říkala, že jsou hloupý a pozlátkový, ale ne všechny. Všechny jsou jen bohatý. Bohatý. BOHATÝ. To zní. Budu si to muset říkat víckrát a přitáhnout tak další peníze. Podívám se ještě jednou, o čem vlastně je, ten zákon přitažlivosti. Nikdy jsem to nepochopila.

Takže vlastně okradli novou celebritu a okradli mě o Škrábu. Tu mám nejradši. Ale když budou peníze, velký peníze, vydržím to a obejdu se i bez Škráby. Ona tam teda u mě bude, ale taky bude jinde, víte, jak to myslím.

Tak se podívám, jak mě okradli. Kam tu fotku dali. Jestli taky udělali ze Škráby slavnou holku jako já.

Kliky, klik. A jsem tu.

No, počkat.

Vždyť to není moje Škrába. To je úplně... Trochu podoby možná, ale to je jen pro toho, kdo se v tom nevyzná. Takovou kočku jsem nikdy nemohla vyfotit. To by mi srdce nevzalo.  

Takže mě teda neokradli. Tak proč se cítím okradená? Vždyť jsem celebrita.

Ale teď vlastně…

Ale ano, okradli mě. Není to trestné okrást mě o pocit, že jsem celebrita?

To je tak smutný, každýho už pořádně okradli, jenom mě ne. Některý celebrity si prý za to musej ještě platit. Kolik se asi platí za okradení sebe.

Radši se projedu na kole, ať ze sebe všechno vyšlapu.

…

Kde je mý kolo?

Ukradli ho, ukradli ho. Krást kolo, to je něco tak obyčejnýho, tak sprostě obyčejnýho.

To se může stát jenom mně. Místo aby přišel pořádnej zloděj a ukradl mou fotku z mýho srdce, tak přijde tahle obyčejná nula a já už si nemůžu ani zašlapat.

Styďte se, kde já teď mám shánět pořádnýho zloděje,

Vraťte mi mýho nejlepšího zloděje!